adam9

Když jsem na Štědrý večer pod stromkem rozbalil dlouho očekávaný dárek - knižní trilogii Hunger Games, ani zdaleka jsem netušil, že mi tak silně zpříjemní prázdniny...jednoduše pár slovy: Hunger Games (celá trilogie) je dechberoucí, napínavá, neuvěřitelně krutá a neskutečně reálná, no prostě ÚŽASNÁ kniha.

 

Stephen King o knížce prohlásil, že je jako droga. Nemůžete se prostě od ní odtrhnout, dokud ji nepřečtete. Jaká to pravda. Ještě jsem nečetl knihu, která by mě tak vtáhla a donutila číst i do 4 do rána. Říkal jsem si poslední kapitola a jdu spát...ne, nešel jsem a četl jsem dál. Ano, je to docela ostuda, že až v mých 19 letech jsem objevil první takovou knížku, což jen dokazuje, jakým jsem "knihomolem". Ale to je vedlejší fakt. 678 stránek nebo chcete-li všechny tři díly jsem přečetl za 10 dní, což je na mou úroveň na míle vzdálený a neskutečný rekord.

 

Oba filmy se mi líbily. Catching Fire dvojnásobně víc, no knihy jsou hotovou slastí. Myslím si, že mi pomohlo zhlédnutí filmů před předčtením knih. Aspoň jsem si ke každé postavě okamžitě vsugeroval obličej a má chabá fantazie se tak nemusela namáhat. Ovšem mám-li porovnat film a knihu, jasným vítězem je papír, nikoliv plátno, i přes velice dobré ztvárnění.

 

Těm, co berou Hunger Games jako další Twighlight či jiné podobné teenagrovské příběhy, řeknu pouze jedno: nemůžete se mýlit víc! Dejte té knize šanci. Mě osobně fascinuje už jen ten základní námět, i proto jsem se odhodlal ke knihám a na do smrti nebudu litovat. Děkuji Suzanne Collins.

 

SPOILER             SPOILER                SPOILER                  SPOILER              SPOILER             SPOILER             SPOILER

 

Ještě bych se dodatkově rád vyjádřil k jednotlivým knihám. Aréna Smrti vás nejprve skvěle seznámí s postapokalyptickým světem a zároveň vylíčí jeho krutost jedna báseň. Emoce vámi planou na plné otáčky už od popisu Sklizně až po její konec (vylosování Prim, následné sebeobětování Katniss). Představení mocného Kapitolu a tamních extravagantních a šastlých lidí na mě rovněž zapůsobilo, a když přišlo na samotné Hry, tak se mi takřka na konci každé kapitoly tajil dech.

 

Vražedná Pomsta je perfektním pokračováním. Opět tomu nechybí dostatek napětí a emocí a nové postavy vše příjemně osvěžují. Mezi filmem a knihou se mi zdá více vynechaných a osekaných věcí oproti jedničce, takže to trochu zamrzí. Obzvlášť by mě potěšily ukázky z Haymitchových her. Konec je pak skvělým přechodovým můstkem ke třetí knize Síla Vzdoru...

 

...a autorce dochází dech. Pořád je to kvalitní, pořád mě to baví, pořád je to droga. Přesto jsem např. měl velké problémy s představivostí arény v Kapitolu. Místy jsem se jako by ztrácel. Co jsem četl pár recenzí, tak mě překvapilo, kolik hejtů bylo mířeno na konec.

 

Co více jste chtěli? Už tak mě Collinsová překvapila a velice potěšila happyendem v podobě Katniss + Peeta = vztah = děti = budoucnost. I když jsem místy pochyboval, tak Gale (Hurikán je mizerný překlad!) nebyl Katniss souzený. Od začátku to byl Peeta a i sama autorka to v posledních větách knihy skvěle vysvětlila: dívka v plamenech nepotřebuje k sobě další oheň, ale pampelišku.

 

Kdo bral konec jako moc negativní, Katniss ho vylíčila ve stylu doživotní noční můry, je blázen. Co jste proboha čekali? Po tom všem, čím si prošla, je zázrak, že se s Peetou nezhroutili navždy. 17letá dívka byla Reprodrozdem jedné obrovské revoluce, kdy se vše v Panemu změnilo. Trpěla každou sekundou od momentu, kdy šla do prvních Her, přežila několik hrůzných chvil. Její psychika se musela projevit a Collinsová to podle mého vkusu zvládla brilantně. Možná si konec zasloužil pár stránek navíc, přišel mi docela ořezaný, ale jinak nemám sebemenší výtku.

 

Ale hlavně nezapomínejte: tohle nebyl romantický příběh o zaláskovaném trojúhelníku. Tohle byly Hladové hry - symbol krutosti, nesoucitu, vraždění a ničení jakékoli morálky. A největší fór na tom je, jaká z toho čiší reálnost. Lidstvo je zvěrstvo.