JitkaCardova

Dění dějin, Světlo a tma, Odpovědnost odpovídání...
Vůbec nerozumím, ale raduje mě to, jak mohlo být tak nekompromisní a dravé představení pro vše živoucí po čtrnáctkrát vyprodáno. Hlavně ale jděte a vydejte se všanc, v říjnu máte ještě dvě příležitosti!
---
Pane profesore, když budou všichni jako oni, vymodlíme si pořádné peklo. A je to nutné? Máme to dopustit? Musíme to dopustit?
---
Je noc: teď hlasitěji mluví vše řinoucí se studny. A také má duše je řinoucí se studna.
Je noc: teď teprve procitají vše písně milujících. A také má duše je písní milujícího.
Jsem světlo: ach kéž bych byl nocí! Ale to jest má samota, že opásán jsem světlem.
Já však žiji ve vlastním světle, plameny z mého nitra šlehající, nazpět do sebe vpíjím.
Neznám blaha těch, kdož berou.
Ó kletbo všech, kteří rozdávají!
Berou ode mne: ale dotýkám se ještě jejich duše?
Ó samoto všech darujících! Ó mlčenlivosti všech svítících!
Je noc: ach, že mi je souzeno býti světlem!
Je noc: teď hlasitěji mluví vše řinoucí se studny. A také má duše je řinoucí se studna.
Je noc: teď procitají vše písně milujících. A také má duše je písní milujícího. -
*~