Ninivius

V srpnu jsem se zaměřil více na filmy na streamovacích službách a rozkoukal několik seriálů které se ukážou v hodnocení v dalších měsících. Tentokrát se žádné velké zklamání nekonalo, většina věcí byla asi tak průměrná jak se dá čekat od těchto streaming filmů, přesto je zde pár příjemných překvapení.

Na konci žebříčku se tentokrát umístilo Uncharted. Film který sází na hvězdné obsazení a skvělou pověst své videoherní předlohy je bohužel naprosto bez duše. Lidé, kteří nejsou seznámení s hrami na kterých je film založen, si mohou užít podprůměrnou akční adventuru. Pro všechny ostatní je to film, který se snažil vytáhnout klíčové momenty ze svých předloh a vznikla z toho nepěkná a nezajímavá cgi slátanina. O stupeň níž to u mě sráží ještě tragický casting a stejně špatné herecké výkony. Ve videoherním světě možná Nathan Laru zastínil, nicméně na filmovém plátně si troufnu říct že Tomb Raider vítězí. 

Samaritan je film, na který jsem se po traileru docela těšil. Bohužel se filmu rozjíždí dvě příběhové linky z nichž jedna je hraně nekoukatelnosti  a druhá zaostává slabšími hereckými výkony a cgi u konce filmu je v roce 2022 naprosto otřesné i na menší produkce. Za zmínku stojí zajímavá zápletka a jako vždy skvělý Sylvester Stallone. 

Co mě v tomto měsíci nejvíce překvapilo je zdejší špatné hodnocení snímku Paradise Highway. Neříkám že se jedná skvělý film a je pravda že herci jako Morgan Freeman a Frank Grillo jsou zde poněkud nevyužití ale i přesto se jedná o celkem průměrný thriller z prostředí amerického středovýchodu který rozhodně neurazí svým dějem ani zpracováním. 

Dále tu máme dva naprosto rozdílné filmy od Netflixu. The Gray man je typický akčňák s příjemným hereckým obsazením. Speciální efekty a zápletka trochu zaostávají za rychlým dějem celého filmu, ale pokud chcete na večer vypnout mozek a jen se bavit, rozhodně můžu doporučit. Bonusové body za zakomponování centra Prahy do největší akční scény v celém filmu.

O stupínek výš je pro mě romantické drama Purple Hearts. Nejedná se znovu o nic světového, ale film pro nás v Evropě krásně ukazuje naprostou zrůdnost kterou je Americké zdravotnictví. Na film se hezky dívá, práce s kamerou a lokace jsou skvěle zpracované. Pokud vám nevadí trocha amerického patriotismu a předvídatelný děj tak můžete na vypnutí mozku zvolit tuto romantiku. 

Dlouho očekávaný Lightyear bohužel nedoletěl do nekonečna a ještě dál ale skončil pro mě na pátém místě. Animovaný spin off skvělého Toy Story začíná silně ale po cca půl hodině ztrácí jakékoliv napětí a zajímavost. Kvalita animace je, jak se od Pixaru očekává na jedničku, soundtrack a dabéři pro mě film drží nad vodou, i když mě mrzí že Buzze nenamluvil Tim Allen jako v Toy Story. Disney se bohužel ve svých animovaných filmech bojí držet vážnější děj déle než 5 minut, aby animáky zůstali oblíbené hlavně u nejmenších diváků.

Konečně jsem se taky ponořil do dlouho odkládaného seriálu Peaky Blinders. Po dvou sériích musím říct že se jedná o kvalitně zpracovaný seriál z prostředí Birminghamu v období mezi první a druhou světovou válkou. Je radost po dlouhé době vidět něco, co dosahuje nejvyšších kvalit ve všech směrech. Vizuálně je vše dokonalé, skvělý soundtrack a zvukové efekty a naprosto bezchybné herecké výkony, zejména hlavní postava kterou ztvárnil Cillian Murphy. Děj je pro mě trošku repetitivní a občas pokulhává a věčně se opakující dialogy na téma kdo podvedl koho a jaká bude odplata pro mě Peaky Blinders zatím drží na nižších příčkách, uvidíme jak se hodnocení změní po zkouknutí všech sérií. 

Máme tady další Netflix original, tentokrát se jedná o animovaný dobrodružný film The Sea Beast. Krásný animák s poutavým příběhem který neurazí ani starší diváky. Vizuálně je vše nádherné, lokace jsou zpracované na jedničku a kvalita animace je pro mě naprosto skvělá. Jeden z nejlépe pojatých příběhů na moři od dob Pirátů z Karibiku. 

První dvě místa v srpnu obsadil Predátor. Klasická řežba s Arnoldem z roku 1987 je pořád skvělá zábava se skvělým hereckým obsazením. Zápletka je jednoduchá ale funguje skvěle pro nastolení atmosféry.  Akční scény se střídají s hororovým lovem v jihoamerické džungli a celé finále mezi Arnoldem s jeho skvělými hláškami a Predátorem je ikonické. 

Na prvním místě se tedy samozřejmě umístilo nejnovější pokračování predátora s názvem Prey. Děj se tentokrát posouvá o 300 let zpět a my tak můžeme sledovat jak se podaří indiánskému kmeni vypořádat s vesmírným lovcem. Kromě v místech trochu slabšího cgi nemám filmu vcelku co vytknout. Dechberoucí krajina, skvělá práce s kamerou a nezapomenutelný soundtrack pro mě film dostali lehce na první místo. Za zmínku stojí rozhodně taky velmi dobré herecké výkony, zvláště když přihlédneme že se jedná o více méně neznámé herecké tváře. Ještě bych rád zmínil pro mě zatím nejlepší vizuální design predátora. Jsem rád že si film zatím drží poměrně dobré hodnocení zde i na zahraničních stránkách a i přesto že se jednalo o menší film který nebyl ani uveden v kinech, tak doufám že se jednoho dne dočkáme pokračování.

1) Prey                       6) Purple Hearts

2) Predator                7) The Gray Man

3) The Sea Beast        8) Paradise Highway

4) Peaky Blinders       9) Samaritan

5) Lightyear               10) Uncharted

Spojil jsem tyto dva měsíce dohromady, jinak by v tomto filmovém suchu nebylo skoro vůbec o čem psát. Za mě se rozhodně jedná o seriálové léto 

Fear the Walking Dead zakončilo svou sedmou sezónu a pro mě je to pravý čas tento seriál opustit. Co býval dřív jeden z mých nejoblíbenějších seriálů se nyní stalo naprosto nekoukatelnou směsí blbosti a nevyužitého potenciálu. Fear bohužel trpěl už od čtvrté sezóny, stále zde ale byly světlé chvilky které se už ale v poslední sezóně nenacházejí vůbec. S odchodem herečky Alyci Debnam-Carey, která byla jednou z posledních originálních postav z prvních sérií se už Fear změnil k nepoznání a člověk si občas připadá že sleduje úplně jiný seriál, než jaký to býval. Byl zde velký potenciál, který byl bohužel ztracen po třetí sérii a zde bych taky všem doporučil s Fear the Walking Dead skončit.

Netflix mě má svým algoritmem přečteného, a tak když mi přišlo do mailu oznámení o nové survival minisérii, neváhal jsem ani den a musel jsem zkouknout o co se jedná. Bohužel se jednalo o další velké zklamání v podobě Keep Breathing. Co začalo jako poněkud pomalejší ale zajímavé survival drama se hned po první epizodě změnilo v naprosto nepřehlednou změť flashbacků a halucinací která až do konce neustala. Samotná “survival” část seriálu se naprosto vytratila a jediné co stojí za zmínku je slušný herecký výkon hlavní představitelky a nádherná krajina Kanadského severu.

Další Netflixový snímek, další zklamání. Tentokrát se jednalo o hororové drama Things heard and seen. Většina “hororových” scén měla podle mého být vystřižena a film mohl být klasické manželské drama/thriller. Děj je naprosto předvídatelný a bohužel nezaujme ani produkce. Kvalitní herecké výkony ( zejména Amanda Seyfried ) a tak nějak soudržný příběh pro mě řadí tento film o stupeň výš než minisérii Keep Breathing. 

Přijde mi že se opakuji v každém odstavci, ale bohužel je tu další dvojice zklamání. Začněme u Thora. Taika Waititi se snažil znovu zopakovat svůj úspěch s komičtějším Thorem z minulého dílu ale tentokrát to podle mého značně přepískl. Ve filmu budete těžko hledat chvilku dialogu který není přerušovaný nějakým tím klasickým Marvel humorem kterého mám už upřímně opravdu dost. Je to jeden vtípek za druhým a většina z nich opravdu tak vtipná není. Christian Bale byl naprosto nevyužitý, stejně tak Natalie Portman a celé to bylo jako sledovat spíše parodii na Thora než skutečný Thor film a po dlouhé době jsem měl dokonce chuť odejít ze sálu před koncem filmu.

Další na řadě je Jurassic World Dominion. Nebudu se zde dlouze rozepisovat, již jsem napsal všechno co jsem chtěl v mé recenzi, ale vždy když si na tento film vzpomenu ( což není moc často ) tak je mi smutno z toho, co to mohlo být a není. Mělo se jednat o poslední sbohem Jurskému Parku a místo toho film naprosto pohřbil celou sérii. 

Tímto bych ukončil kapitolu zklamání ( alespoň z větší části ) a posunul se k trochu kvalitnějším věcem které jsem za ty dva měsíce viděl.

Promlčeno je pro mě velice zvláštní film ve kterém mi přišlo že se skoro nic neděje ale nakonec se z toho vyklubal velice solidní krimi thriller a dlouho se mi nestalo že bych byl překvapen rozuzlením celého děje jako právě v Promlčeno.

Emmy Rossum je jedna z mých nejoblíbenějších hereček a tak jsem si nemohl nechat ujít její nejnovější minisérii. Angelyne, pro nás v Česku nejspíše naprosto neznámá osobnost, pro západní pobřeží spojených států ikona. Seriál vám krásně přiblíží o koho se jedná, všechny problémy, intriky a život v Kalifornii od 70.let až do přelomu tisíciletí. Minisérie byla podle mého kvalitně zpracovaná, i přes mou neznalost Angelyne jsem se v příběhu vůbec neztrácel, herecké výkony byly nadprůměrné až skvělé a historické zasazení všemu přidalo na autenticitě. 

Na řadě jsou dva seriály od Disney plus. Miss Marvel je seriál který jsem po prvních trailerech zavrhl jako něco, co není můj styl a nehodlal jsem s tím ztrácet čas. Nakonec jsem dal šanci první epizodě a jsem rád že jsem tak učinil. Velmi kvalitně zpracovaný seriál, zejména vizuálně se sympatickým obsazením a poněkud typičtějším superhrdinským příběhem se pro mě stal jedním z nejlepších Marvelovských seriálů vůbec. 

Obi-wan Kenobi byl seriál na který jsem se těšil roky, nejvíc očekávaný Star Wars projekt a nakonec to zas tak skvělé bohužel nebylo. V seriálu je hodně vidět jak bylo natáčení omezeno pandemií, většina setů vypadá v porovnání s Mandalorianem opravdu hrozně. Také se to jmenuje Obi-wan Kenobi ale občas mi přišlo že Obi-wan byl spíše vedlejší postava než hlavní hrdina jak bylo očekáváno. Co pro mě seriál maximálně vyzdvihlo byl návrat Hayden Christensena v roli Anakina Skywalkera a celá poslední epizoda, která byla taková, jaký jsme si přáli celý seriál. 

Tentokrát tu mám jeden velký úspěch od Netflixu. Jedná se o animovaný seriál pro mladší děti a to Jurassic World: Camp Cretaceous který byl ukončen svou pátou sezónou toto léto. Takto nějak bych si představoval kvalitně zpracovaný Jurassic World. Skvělé postavy, poutavý děj, odkazy na předchozí filmy a vcelku vydařené grafické zpracování dělají z “Křídového Kempu” velmi kvalitní seriál nejen pro děti, ale pro všechny fanoušky Jurského Parku. 

Ben Stiller, jeden z mých oblíbených herců z přelomu tisíciletí tentokrát usedl do režisérské židle a vytvořil naprosto skvělý seriál Severance. Mystery Thriller s velmi zajímavou zápletkou, silnou atmosférou a úžasnými hereckými výkony byl jednoznačně nejlepší seriál který jsem v těchto letních měsících viděl a každému kdo se rád u seriálů zamyslí a snaží se přijít na to, co to vlastně všechno znamená a jak to dopadne, bych tento skvělý seriál jednoznačně doporučil. 

1) Severance                 7) Jurassic World Dominion

2) Camp Cretaceous     8) Thor Love and Thunder

3) Obi-wan Kenobi       9) Things Heard and Seen

4) Ms. Marvel              10) Keep Breathing

5) Angelyne                11) Fear The Walking Dead

6) Promlčeno

Květnem začíná letní filmová sezóna a také seriálová sezóna, a letošní start se opravdu povedl. Máme zde několik solidních filmů a seriálů, pár pro mě méně zajímavých ale stále kvalitních snímků  a pak dva nezapomenutelné zážitky, které překonaly všechno ostatní co jsem zatím letos viděl. 

Začneme menším zklamáním. Everything Everywhere All at Once je film, který je letos jednoznačně vyzdvihován jako naprostý zázrak a pro spoustu lidí jeden z nejlepších letošním snímků a dokonce se mluví o téměř jistých Oscarových nominacích.

Bohužel pro mě byl tento film nanejvýš průměrný. Za zmínku rozhodně stojí kvalitní herecké výkony a speciální efekty, naopak hudba a příběh jsou podle mého názoru na značně nižší úrovni. Určitě mohu říct že se jedná o kvalitně zpracovaný film, který ale stylově není něco, co bych ocenil. 

O stupeň výš mohu umístit Ashin of the North netflixovský spinoff k populárnímu seriálu Kingdom. S filmem mám podobné problémy jako s Everything Everywhere.. s tím že tématika zombie u mě získává plusový bodík. Ashin of the North se nicméně ani v nejmenším nepřibližuje kvalitě seriálu do jehož univerza patří. 

Doctor Strange 2 je pro mě klasická průměrná marvelovka která zaujme především zaujme po stránce speciálních efektů a naopak zaostává v propojení se zbytkem MCU.

Road to Eldorado byl jeden z dreamworks animovaných filmů, který mi z nějakého důvodu nikdy nepřišel zajímavý a proto jsem ho nejspíš tak dlouho odkládal. Po shlédnutí musím říct že se jedná o kvalitně zpracovaný animák se zajímavým dobrodružným příběhem a velmi dobře napsanými postavami. 

A máme tu další marvelovku, tentokrát v seriálové podobě. Moon knight má sice lehce předvídatelný příběh a efekty v prvních epizodách byly na úrovni roku 2005, nicméně seriál se hezky rozjel jak kvalitou zpracování, tak příběhem. Speciálně epizody v Egyptě jsou vizuálně dechberoucí, a epizoda 4 je takový mini “Tomb Raider” což na mě vždycky funguje.

Apollo 10 ½ je zvláštní film v tom, že vlastně nemá skoro žádný děj. Celé je to vyprávění o dětství a životě v USA 60.let se špetkou dětské fantazie. Nicméně z celého filmu dostanete pocit nostalgie i když jste se narodili o 30 let později. Doplněno velmi zajímavou animací a namluveno skvělým Jack Blackem, musím říct že se jednalo o jedinečný a skvěle zpracovaný film.

Na Chip and Dale:Rescue Rangers jsem se podíval hlavně z nostalgických důvodů. Rychlá rota byla jeden z mých oblíbených seriálů a tak mě zajímalo jak bude převeden do moderní doby. Musím říct že takhle dobrou komedii jsem dlouho neviděl, celé to tak nějak fungovalo. Skvělá animace, humor, nostalgie a easter eggy. Příběh byl trochu slabší a “skuteční” herci byli zastíněni animovanými ale i přesto jsem se dobře bavil.

Nyní ke zmiňovaným nezapomenutelným zážitkům..

Po 3 letech jsme se dočkali 4. a předposlední sezóny Stranger Things která je pro mě velice kvalitní a nebýt 2 zbytečně dlouhých dějových linek by byla na úrovni první série. Co mi ale vyrazilo dech byla čtvrtá epizoda “Dear Billy”. Dějová linka v městečku Hawkins byla nejzajímavější a čtvrtá epizoda dává této lince největší prostor. Celý příběh s Max ( Sadie Sink!)  byl dojemný a napínavý a posledních 10 minut této epizody je něco tak dokonalého až těžko uvěřit. 

Druhý nezapomenutelný zážitek byl pro mě Top Gun Maverick. Je pravda že takové filmy se už dnes nedělají a za tuto výjimku v podobě Top Gunu  můžeme vděčit Tomu Cruisovi, který si prosadil že většina leteckých scén byla opravdu natočena v letadlech. Žádné zbytečné CGI, příběh je jednoduchý ale dojemný a napínavý a herecké výkony jsou skvělé. Pro mě naprosto dokonalý film, prozatím nejlepší film roku a neumím si představit co by mohlo Top Gun překonat.

V dubnu se konečně našlo trochu více času na filmy a tak jsem zapátral v mém seznamu neshlédnutých klasik a také doháněl pár letošních a loňských filmů které jsem zmeškal.

Na poslední místo za duben musím umístit Turning Red. Tentokrát mě pixarovský snímek vůbec nezaujal, nejspíše také z důvodu že nejsem věková kategorie pro kterou je film určen. Hlavní zápletka byla podle mě nezajímavá, humor byl spíše otravný a výjimečně jsem nebyl nadšený ani z animace.

Death on Nile byla příjemná detektivka s převážně dobrými hereckými výkony, za zmínku stojí převážně Kenneth Branagh jako Hercule Poirot. Filmu nejvíce škodí že se nenatáčelo na skutečných lokacích a v mnoha záběrech je to více než zřetelné.

Na Oscara nominovaný animák Mitchells vs the Machines z minulého roku má naprosto úžasnou animaci i soundtrack, zato zaostává znovu v humoru a celkovém příběhu.

První z filmových klasik kterou jsem zvolil byl Top Gun, převážně z důvodu blížící se premiéry druhého dílu. Skvělé obsazení, soundtrack, a akční scény. Celkově tomuto akčnímu dramatu vlastně není co vytknout pokud vám nevadí trochu amerického hrdinství.

Přesto že v dubnu nebylo moc z čeho vybírat z filmových novinek v kině, rozhodl jsem nakonec vyrazit na akční drama Northman. Velice zajímavý historický snímek který určitě spoustu lidí překvapí, i když ne asi všechny mile. Rozhodně se ale jednalo o vizuálně nejzajímavější film tohoto měsíce.

Samotného mě překvapilo že jsem následující 3 filmy nikdy neviděl i když se jednoznačně jedná o velmi oblíbené a slavné snímky. Na třetím místě u mě skončil Fight Club, na kterém oceňuji především skvělé herecké výkony všech hlavních i vedlejších postav a i když příběh byl pro mě lehce předvídatelný, nedá se mu upřít jeho originalita, zvláště když vezmeme v potaz rok, ve kterém film vyšel (1999). 

Druhé místo a znovu film s Keirou Knightley, která se stává jednou z mých nejoblíbenějších hereček, byl film Atonement. Romantické drama z období kolem druhé světové války mě upřímně ze začátku moc nezaujalo, děj se ale zajímavě rozvíjel a konec byl pro mě doslova nečekaný. Velice kvalitně zpracovaná knižní adaptace a samozřejmě skvělé obsazení.

Pro mě nejlepší film který jsem v dubnu viděl byl jednoznačně Rain Man. Tom Cruise a Dustin Hoffman byli naprosto úžasní, celý příběh byl moc hezky zpracován a s hudbou od Hanse Zimmera nemůžete nikdy pochybit. Své 4 Oscary si jednoznačně zaslouží a jsem moc rád že jsem konečně měl možnost toto skvělé drama vidět. 

1) Rain Man                                   6) The Mitchells vs the Machines

2) Atonement                                7) Death on the Nile

3) Fight Club                                  8) Turning Red

4) The Northman

5) Top Gun

Březen byl stejně jako únor měsíc, kdy jsem se k filmům nedostal tak jak bych si představoval. Můj hlavní cíl byl shlédnout poslední Oscarové nominace a to se mi povedlo se snímky Nightmare Alley a West Side Story. Oba filmy jsou skvěle zpracované a vizuálně atraktivní, nicméně jejich stopáž je spíše na škodu, zvláště pak u West Side Story který je u mě stržen dolů slabým příběhem a postavami postrádajícími zdravý rozum. 

Další Oscarový snímek, tentokrát v animaci, je pixarovské Encanto. Kvalitou animace nemá pixar konkurenci a hudba je jako vždy skvělá, trochu mě zklamalo zakončení filmu ale i přesto si rozhodně letošního Oscara zaslouží.

Drama Deep Water s Benem Affleckem lákalo na film typu Gone Girl, bohužel takového filmu jsme se nedočkali a film spíše nudí, proto je u mě tento měsíc na posledním místě. Narozdíl od road trip filmečku Dog ( nemyslím si že zařazení mezi komedie je úplně přesné ) který mě opravdu mile překvapil a Channing Tatum v titulní roli exceloval a zároveň film také spolurežíroval.

Hitem měsíce je samozřejmě nový Batman. Robert Pattinson a Matt Reeves vytvořili batmanovský thriller jak má být, tříhodinová stopáž možná někomu přijde absurdní ale k tomu filmu to prostě sedí, všechno má čas dýchat a vytvořit správnou atmosféru. Opravdu jsem byl mile překvapen že se jednalo spíše o detektivku než o akční snímek a doufám že se časem dočkáme pokračování.

Nakonec pár slov k letošním Oscarům. Žádná kategorie víceméně nepřekvapila a s vítězi jsem byl až na pár výjimek spokojen. Coda ( v rytmu srdce ) byl jeden z mých 3 favoritů na Oscara a myslím si že si sošku odnesli zaslouženě, stejně jako Troy Kotsur za mužskou vedlejší roli. Will Smith se konečně dočkal Oscara a to za hlavní roli ve snímku King Richard kde si myslím že byl jasný favorit a moc mu to přeju. V kategorii herečka v hlavní roli jsem celou dobu tajně doufal ve vítězství Kristen Stewart za Spencera a animaci jsem přál spíše filmu Raya i když bylo jasné že ani jedno nevyjde. Dune dostal zasloužená technická ocenění a bondovka hlavní píseň, nic jiného jsme ani čekat nemohli. Moc mě také potěšil Oscar pro japonský film Drive my car za cizojazyčný film i přesto že v této kategorii také neměl zrovna velkou konkurenci.

Mrzí mě jen že kvůli onomu incidentu který se stal při udílení není věnována jakákoliv pozornost vítězům o kterých celý večer je a kteří si to zaslouží nejvíc

1) Batman                             5) West Side Story

2) Nightmare Alley               6) Deep Water

3) Encanto

4) Dog

Bohužel jsem v únoru neměl dost času věnovat se filmům a seriálům a tak je tento žebříček poněkud kratší než obvykle.

Musím říct že za celý únor jsem neviděl nic o čem bych řekl že to bylo špatné nebo se to na to nedalo koukat, každopádně něco na posledním místě být musí a tento měsíc je to Jack Ryan: V utajení. Jack Ryan je naprosto průměrný akční film na který po pár hodinách zapomenete i přesto že je plný známých tváří.

 V únoru také skončil Boba Fett, seriál s velkým potenciálem který ale rychle ztrácí tempo i kvalitu, upřímně si myslím že Robert Rodriguez nebyl nejlépe zvolený režisér, o čemž svědčí to že nejlépe hodnocené epizody jsou ty, které nerežíroval. Seriál který se mi naopak moc líbil byl Mare of Easttown z produkce HBO. Kate Winslet v hlavní roli této skvělé krimi minisérie byla naprosto úžasná, stejně tak jako celý příběh i technické zpracování. 

Konečně jsem se taky po roce dostal do kina a samozřejmě jsem zvolil nejnovějšího Spider-mana, nepochybně velmi povedený film který krásně kombinuje prvky předešlých filmů s pavoučím hrdinou a jedná se o dobře zvládnuté zakončení trilogie. Našel jsem si čas i na jeden starší film a tím byl tento měsíc Totoro, klasika od studia Ghibli která sice příběhem nedosahuje kvalit jiných filmů tohoto studia, stále se ale jedná o velice pěkný a jednoduchý snímek s vážnějšími podtexty ukrytými “mezi řádky”.

Nakonec jsem pokračoval s Oscarovými snímky a ty jsem tento měsíc zvládl dokonce 3. Nejslabší za mě jednoznačně Belfast, příběhově to nebylo špatné ale nejsem zastánce černobílého zpracování a celková produkce si mě ničím nezískala. Poté Licorice Pizza a Drive my Car jsou oba naprosto skvělé filmy a ani u jednoho bych se nezlobil kdyby si odnesl nějakého toho Oscara.

1) Drive my Car                          5) My Neighbor Totoro

2) Mare of Easttown                  6) The Book of Boba Fett

3) Licorice Pizza                         7) Belfast

4) Spider-man No Way Home   8) Jack Ryan

  LEDEN 2022

Leden byl jako vždy slabší na filmové novinky a tak jsem se více zaměřil na potenciální Oscarové nominace a filmy které jsem nějakou dobu odkládal.

Měsíc jsem začal naprostou katastrofou kterou je Mrazivá past a RE: Raccoon City. Oba filmy jsou na hranici snesitelnosti ať už příběhem či kvalitou zpracování a vizuálních efektů a nikomu bych je nikdy nedoporučil. Následovala satirická dramakomedie Dont Look Up která se sice připravuje na sklizeň Oscarů ale mě přišla jako nezajímává a přehnaná splácanina. Prozatím se leden jevil jako velké filmové zklamání a tak jsem se rozhodl spravit si chuť a pustil jsem si dvě filmové klasiky. Total Recall s Arnoldem Schwarzeneggerem byla perfektní akční jízda se zajímavým zvratem a nádherné animované dobrodružství Spirited Away od studio Ghibli. Poté následovalo překvapení tohoto měsíce a to byla minisérie Maid od Netflixu, kde mě především uchvátila Margaret Qualley, více jsem se o Maid rozepsal v mé recenzi. 

V druhé polovině měsíce jsem konečně viděl Marvelovku Eternals, která sice příběhem nijak nezaujme ale zpracování a natáčení na skutečných lokacích ji vizuálně odděluje od ostatních Marvel filmů. Dále 4 potenciální Oscarové snímky, Spencer,Tender Bar, Power of the dog a Coda ze kterých by u mě zvítězila Coda ale za zmínku určitě stojí Kristen Stewart jako princezna Diana ve Spencer a Ben Affleck v Tender Bar.

Měsíc jsem zakončil dvěma filmy s mojí oblíbenou Keirou Knigtley a ani jeden nezklamal, zvláště se mi líbila její role v Pride and Prejudice. Nakonec jediná věc s letočním rokem vydání bylo Korejské zombie drama All of us are Dead které sice mohlo být o pár dílů kratší a odpustit si nepodstatné dějové linky ale jinak se jednalo o kvalitně zpracovaný seriál s mojí oblíbenou tématikou zombie. 

Konečné shrnutí a hodnocení filmů a seriálů za Leden 2022.

1) Maid                                                  8) Spencer

2) Pride and Prejudice                           9) Eternals

3) Total Recall                                        10) The Tender Bar

4) Official Secrets                                  11) The Power of the dog

5) All of us are dead                             12) Don't look up

6) Coda                                                 13) Resident Evil: Raccoon City

7) Spirited Away                                   14) The Ice Road

Další covidový rok za námi a my jsme se dočkali několika příjemných filmových a seriálových překvapení a samozřejmě také nějakých těch zklamání.

Letos obzvlášť zazářila animace, zezačátku roku to byla Raya a Drak, výjimečně vydařená disneyovka s poutavým příběhem, skvělou animací a
sympatickou hlavní hrdinkou a za vyzdvihnutí stojí také anime zpracování zaklínače které se podle mého názoru povedlo více než jeho seriálový 
sourozenec. Hlavní síla animace se ale letos ukázala v seriálech, Bad Batch i když na můj vkus zbytečné protahovaný dokázal předčit kvalitou
animace i sedmou sérii Clone Wars, a Křídový Kemp který je zaměřený spíše na mladší publikum dokázal během roku vydat 3 série s celkem slušným příběhem i animací. Jasným vítězem je samozřejmě Arcane, neskutečná kvalita zpracování celého seriálu předčila všechna očekávání a jde o jednoznačně nejlepší věc která se letos objevila. 

V live action jsme měli například možnost vidět zkompletovanou verzi Justice League, poslední Craigovu bondovku a korejskou hitovku Squid Game. Filmy od Marvelu mě osobně letos vůbec nezaujaly, a seriály byly nanejvýš průměrné. Edgar Wright a jeho Poslední noc v Soho sice úžasně pracuje s kamerou ale příběhově se jeho ostatním filmům nevyrovná. Zato Mike Flanagan a jeho hororová minisérie Midnight Mass byla příjemným překvapením. Zklamáním pro mě letos jsou filmy s Ryanem Reynoldsem a Dwaynem Johnsonem. Jungle Cruise, Free Guy a Red Notice jsou filmy bez duše a jakéhokoliv kreativního myšlení kde oba hlavní představitelé hrají akorát sami sebe. Jako film roku bych zvolil životopisné drama King Richard Richardu Williamsovi, otci tenistek Sereny a Venus. Will Smith předvedl v této roli životní výkon za který by si konečně zasloužil Oscara. 

Spousta filmů mi letos utekla a neviděl jsem zdaleka vše, co jsem vidět chtěl. I přesto to byl ale rok plný skvělých filmů a seriálů a já můžu jen doufat že příští rok bude přinejmenším stejně úspěšný. Všem přeji šťastný nový rok 2022 a mnoho hezkých filmových zážitků.