VictorMartel

Dřív, než moji maličkost nějaký jedovatý udavač požene k soudu, jsem se zajistil „runem“ na banku s vyhlídkou možného přesunu na klidnější kontinent. Ve čtvrtek večer jsem teprve zaregistroval plody plíživé Drang nach Osten „politiky“ a poprvé v životě se toho pověstného ruského odhodlání k sebedestrukci opravdu bojím. Oni mají v krvi hrát ruletu s revolverem na spánku, v naší krvi je přísahat Západu doživotní otročinu. Předražení sentimenti se zase jednou přepočítali. Napadlo je, že do kouta mohou zahnat i atom. Před osmi lety byla spousta lidí na cucky střelami náckovských batalionů, masakr v Oděse evokoval německé orgie v Bělorusku, tak jsem věřil, že to stačí vidět, ale ne. Český národ podléhá propagandě a zabývá se nároky pseudostátu, který nás nikoli vinou Rusů po dekády zásobuje levnou prací. Zatímco za rozlehlost postkomunistických hranic Ukrajinci neoddiskutovatelně vděčí dialektické neprozíravosti sovětského zřízení, gigantický hladomor, propagandisticky připisovaný Stalinovi bez nejmenších podkladů, byl suverénním projevem jejich vlastní vyšinuté hamižnosti, s níž si tehdy vybili všechen tažný dobytek. Ne, Češi si jak do vlády, tak do opozice zvolili samá intelektuální nemehla, ideologické zfetovance a diletanty. To prostoduché ohanbí Zeman, které se promenáduje po pedofilních webech, by rádo svíralo Rusa do sankčních kleští, dokud z toho nevyrazí jiskra: všichni víme, jaká. V případě tmavších ras ten nevraživě provinční český také-člověk se v době všudypřítomného ekonomického fiaska najednou předhání s ostatními v ochotě přijímat uprchlíky (přeložme si: lacinou práci), protože ideálem vybrakované civilizace, jakou je dnešní německá dividenda Česko, je ukrajinizace. Nikdy nezapomenu, jak jsem s potrhlým nadšením fotbalového fanouška doufal v potenciál Euromajdanu vydezinfikovat zemi od oligarchů, a když obsadili Janukovyčovu vilu se zlatými toaletami, ani mě nenapadlo, že ho nahradí tradiční rychlokvašený zbohatlík, který si čert ví jak naspořil na kdysi tak pojmenovanou továrnu Karla Marxe. Babišovskými mutacemi zplundrovaný Západ celý nadržený 30 let obkličuje Rusa pod maskou moralistických žblechtů o právu proaliančních adeptů svobodně si rozhodnout. Fakticky se za hypnotizujících liberálních zaříkávadel k ruským hranicím blíží nejvyspělejší vojenský systém. A Rusko ty se vším nešťastné Trautenberky provokuje už tím, jak leží ladem. A opravdu není náhoda, že se do toho nemravně velkého Ruska západní idealista několikrát ve velkém vydal „civilizovat“. Tato nutkavá chtivost pomoci Rusům s pochopením moderního práva, která si od břemene svého poselství systematicky ulevovala znásilňováním a vypalováním vesnic, dokud ji Alexandr Něvský, Kutuzov a Stalin nezahnali zpátky, musí něco znamenat. Mezi námi Evropany není jediný, opakuji, není jediný člověk, který by dokázal byť jen nasázet do počítače data, jejichž zpracováním bychom si ozřejmili, nakolik je zdejší představa o svobodě celého světa motivována obyčejnou nenažraností a hlavně nakolik jsme co do své domnělé mírumilovnosti závislými na zatím imperiálně nakumulovaných zdrojích a levné práci: nakolik je to všechno überrussenství falešné.