vyfuk

Po minulé zkušenosti s velice dobrým divadle u Švandy, chtěl jsem vsadit na nějaké klaustro  drama. Až na to, že to nebylo drama. Možná klaustro, ale skoro s tím nejhorším, co člověka napadne. Asi jsem se měl jako Míla Rozner lépe připravit, ale hra kde má být spíše vážná lidi dovádí k slzám a je otázka, zda tvůrci hru vůbec myslejí vážně nebo jako humoresku. O tom prvním se je ale přesvědčit nedaří. Hra brzy začne být repetitivní neustálým dělání si srandy jeden z  druhého, které už  nemá ani moc ducha. K tomu připočtěme přehrávajícího poslíčka, který se určitou část hry zdá  být naprosto zbytečný a potom vypálí nějaké pecky jako z mexické telenovely. Epický klifhengr v podobě pauzy a jedeme dál. Postavy si neustále z  něčeho dělají srandu a hrajou nějaké role, aby pobavili plebs, ale nikdy tím nepustí někoho kdo se o to zajímá k sobě pořádně a na závěr je to vlastně dost plytké a o ničem. Bylo alespoň  hezké vidět pana Kostku na divadelních prknech a paní Mayerová tomu všemu dodávala určitou upřímnou grácii. O to více bolí, že někdo už tak  zkušený jako Jílek přehrává až  běda a pokaždé, co jeho postava promluví, tak doufáte, že je to naposledy. A je otázka,  jestli je to úplně jeho chyba nebo chyba autorů, kteří vymysleli takový paskvil. Oscar pro Emily měl nakonec s Oscary pramálo společného. To těžko někomu zazlívat jako spíše to, že jde o postrádání charakteru celého konceptu. Nejupřímnější na hře byly poklony na konci.

Hodnocení: 45 %