VERA

Dneska jsem si uvědomila, že pro pohádky má číslo tři jakousi magickou hodnotu. Zamyslete se přeci nad tím v kolika pohádkách se objevují Tři sudičky, tři zakleté princezny, tři úkoly, které musí udatný hoch splnit, aby získal princeznu, tři hádanky, které musí uhodnout od princezny Veroniky Kubařové, tři kouzelná pírka, které třikrát vrátí třem lidem život, tři sestřičky, které společně až je přijdou tři stateční mládenci zachránit, tři bratři princezny Večernice, který má shodou okolností tři sestry, Svěrákovi Tři bratři, tři hlavy, které má drak s nímž tak udatně bojuje princ Bajaja, tři temné noci, tři princové Trávníček a Bartoška, tři přání zlaté rybky, tři nápadníci krásných princezen, občas i nějaký ten milostný trojúhelník a na tomto seznamu samozřejmě nesmí chybět legenda Tři oříšky pro Popelku. 

Může za oblíbenost tohoto čísla snad fakt, že má schopnost zkomplikovat a především zdramatizovat zápletku, ale zároveň ji nechat natolik zajímavou a svižnou, že zaujme i nejmenšího diváka? Možná. Přeci jen vkládá do pohádek takovou zvláštní magii, něco kouzelného, co ukazuje i hrdinovy slabé stránky, nekonečnou odvahu a schopnost se nikdy nevzdat. Jaká je to jenom škoda, že postupem času to krásné a nevinné (prosím, žádné dvojsmysly) číslo, nahradí pro většinu mladých jiné tzv. magické číslo - 69.