prkalil

Jsem

Jsem kopytník, pošťák i kára,

jsem prosezená židle z umakára,

jsem pivoda, běs a pito,

natahuji báseň na kopyto.

 

Tam venku

Nepůjdu fronty stát,

nečekej na mě v kině!

Tam venku číhá stát,

ta věčně nenažraná svině.

 

Ritern poetce Jeleně Čirič

Poetka sedí zpola nahá

ve stínu lodžie (a víno nepije!).

U nohou leží jí horká Praha.

Tys o tom napsal báseň, génie!

 

Ritern Šánovi Šantrochovi

Z jablka Evina našel jsem slupku,

divný mám z toho teď pocity v pupku.

Vysílen zpívám své ó, sole mio!

Ozvěna nižádná, jen větry vyjou...

 

Ritern Sašovi Gr.

To by tak hrálo, starej klátile,

zde vzkvetlou neposečeš pšenku, 

dej pryč své pracky zbloudilé

a netvař se tak sladce rozmile,

zastrč si zpátky krovky košile

a padej hledat radši jinou mřenku,

než po tě mrsknu mobilem

a připíšu ti čárku na účtenku.