StarsFan

Fakt, že většinu roku trávím na území Velké Británie a že jsem se do České republiky vrátila teprve v noci mezi čtvrtkem a pátkem, si vyžádal svou první oběť. Dnes ráno jsem totiž ke svému velkému potěšení zjistila, že do Varů jsem přijela s nabíječkami majícími britské koncovky, tudíž poslední hodiny spřádám plány, jak ten britský trojzubec narvat do českých zásuvek.

 

První plán, tedy pokus koupit někde ve Varech redukci, padl. Vůbec netuším, jestli jsou někde ve Varech velká nákupní centra, tudíž jsem se rozhodla vyhledat nějaké malý elektro obchod nedaleko kolonády. Po nejrůznějších uličkách jsem narazila na tři. Jenže všechny měly o víkendu zavřeno. Nechápu, jak mohou cizinci, kteří do Varů dorazí v pátek večer a zapomenou si redukci přivézt, ve Varech přežít.

 

Což mě posouvá k mému druhému plánu: Narazit v press centru na britského novináře a přímo se ho zeptat, jestli bych si od něj tu malou plastovou krabičku nemohla třeba na 30 minut půjčit. Celý den tedy bedlivě naslouchám přízvukům anglicky mluvících lidí v mém okolí. Můj jediný úlovek v kategorii "rodilí mluvčí" však zatím byli Američané. Takže taky nic.

 

Telefony se dají nabíjet přes notebooky, u zrcadlovky bych ale nějakou podobnou vychytávku po dnešním dni také ocenila. Od rána mi na jejím displeji totiž bliká přeškrtnutá červená baterie a já jen doufám, že jakýmsi zázrakem přežije nejen dnešního Mela Gibsona, ale i zítřejší tiskovou konferenci s Lechem Walesou.