Diario (57)
TOP 10 za rok 2021...
... nelze. Za celý rok mě oslovily pouze dva filmy.
Amonit (2020)
Portrét dívky v plamenech (2019)
To jsem netušil,...
... že Nina Hartley je ve skutečnosti velmi pravděpodobně Jitka Obzinová.
Některé hotely...
... jsou ke svým hostům holt poněkud striktnější.
Iveta
S láskou a vděčností vzpomínáme.
Smashing Pumpkins – Zeitgeist
Všeobecné nepřijetí Zeitgeist bylo tehdy pro mě poměrně překvapivé (Pitchfork 4,9) a dnes již těžko uvěřitelné. Pokud se zamyslíme nad tím, co Corgan, schovaný pod značkou SP, produkuje dnes, pak by šlo Zeitgeist kvalitativně označit takřka za jeho/jejich Thriller. Tak snad se před těmi čtrnácti lety našel někdo, kdo Chamberlina poplácal po rameni aspoň za to, co předvedl v závěrečné části Starz.
Zatím se zamyslelo jen překvapivě málo lidí
Občas ty (self)covery smysl mají
I tohle se děje II
I tohle se děje
John Frusciante
Na Frusciantem mi byla vždy velmi sympatická jeho naprostá hudební proměna. Stačí si vzpomenout třeba na doby příšerného Stadium Arcadium, kdy ze sebe chrlil jeden (v podstatě) pop song za druhým, přebíral Grammy a byl na vrcholu slávy. Asi právě to vedlo nevyhnutelně k tomu, že z RHCP následně odešel, postupem dalších let kytary prakticky eliminoval a věnoval se zcela odlišným projektům, jejichž vrcholem je letošní Maya. Tak výraznou transformací moc hudebních umělců vskutku neprošlo.
Depeche Mode
Kvality DM akceptuje asi každý, kdo má alespoň něco málo naposloucháno, nemá vrozený odpor k synthu a zároveň není úplný debil. Zajímavé je, že zrovna Ultra, ta snad jejich nejlepší a bez vteřiny vaty, je ve spojitosti s jejich diskografií skoro až tristně opomíjená. Nepochopitelné.
TOP 10 za rok 2020
Američan (2010)
Asi to ukončím (2020)
Domov snů (2010)
Drahokam (2019)
Holka od koní (2020)
Hořké slzy Petry von Kantové (1972)
Jelenice (2020)
Knight of Cups (2015)
Maják (2019)
Posedlost (1992)
Deset nejposlouchanějších alb v roce 2020
Alanis Morissette – Such Pretty Forks In The Road
Cinematic Orchestra – To Believe
David August – D'Angelo
Deftones – Ohms
Chromatics – Closer to Grey
Nick Cave – Ghosteen
Nicolas Jaar – Cenizas
Still Corners – Slow Air
Swans – Leaving Meaning
Thom Yorke – Anima
Tohle na mě zničehonic vyskočilo
Povězte, co je to?
K nepoznání
Malý Grohl
To děcko je dobré, to jsem neznal.
Ty tři…
… si už po dlouhé roky, vyjma níže uvedeného, nepouštím, protože dávno nazpaměť každá nota + finálně lehká averze vůči Teen Spirit a celému tomu kultu kolem Nevermind. Nicméně míra mé lásky k MTV Unplugged z listopadu ´93 je stále stejná, zcela upřímná a neochvějná. Ta deska/koncert se nikdy neomrzí. Snad díky své upřímnosti a jednoduchosti.
K zamyšlení
Neměla to vyznamenání dostat spíš Saudková (* 1967)?
NJ
Překvapení roku 2019
Thom Yorke vydal v červnu letošního roku po více než patnácti letech povětšinou monotónní, veskrze průměrné a především únavné tvorby (ať už sólové, tak pod značkou Radiohead nebo Atoms for Peace) album Anima. A album je to ku mému údivu skvělé! Navíc jsem toho názoru, že jde o doposud nejlepší Yorkův počin, pomineme-li Kid A, a největší hudební překvapení roku 2019. Doporučuji s ukázkou a informací, že hůl se lámat nemá.