Bobšule

Nevím, zda je to nějakým mým vnitřním posunem, nebo těmi ptákovinami, co se teď točí, ale v posledních letech, když zajdu do kina jednou za rok, cítím se tak akorát spokojená. Nehodlám vydávat nemalé peníze za shlédnutí filmů, které stejně dříve nebo později doputují do televize, kde je uvidím zadarmo, v pohodlí domova a na tak nějak adekvátnějším přístroji - poněvadž velkých pláten je pro ně škoda.

Po dlouhé době se ale opravdu zase na něco těším. Na Enderovu hru. Jednak proto, že tu knihu mám velice dlouho a velice ráda. A druhak proto, že Harisson.  Já vím, je to už prachsakra vypelichaný kocour, ale já mám na něj pořád hroznou slabost. Konečně, ani já nemládnu, tak to nemůžu chtít po chlapovi, kterej posledních několik desítek let nedělá nic jinýho, než že zachraňuje svět z nejrůznějších šlamastyk. No né? :-)