vinie

Každý máme svůj žebříček hodnot. U některých převažuje možnost jít na premiéru oblíbeného filmu ve 3D nad možností trávit večer studiem matematiky (pro docela důležitou písemku na druhý den) několikanásobně.   Nechme ale matematiku Jiným (narážka na HoT :) ), a pojďme se věnovat příjemnějším tématům, je přeci pátek večer. Samotné SW určitě podstatně ovlivnilo mé dětství. Tak trochu jinak, než by ovlivnilo dnešní děti, protože pochybuji, že by je bavilo běhat po ulicích sídliště a po lukách a lesích v okolí chat a mlátit se klacky (rozumějte, světelnými meči). Nás to teda bavilo úžasně :D To bylo tedy asi do mých desíti let. Pak nastala jakási pauza a od mých čtrnácti let jsem se začala dívat na SW jinak, jako na kultovní snímek ať už sama nebo s přáteli. Dívám se na SW pravidelně doteď a nechci říct, že mi pokaždé dá něco nového, ale ještě mě to ani jednou nenudilo. A samozřejmě, všichni máme nějaké své srdcové scény. Prostě - buď SW máte rádi - nebo SW nemáte rádi a tolerujete ty, kteří jej mají rádi - nebo jste SW neviděli a jste fakt divní ( :D ). Samotnému kultu a různým postojům k SW se ve svých epizodách věnují slavné seriály jako How I met your mother (např. s02e05, s04e06,s06e05...) a The big bang theory (např. s03e1, s04e04...), tak se raději koukněte na ně, než abych to tu rozebírala. Pro připomenutí viz. video dole. Pro ty kdo jsou skalními fanoušky, mají doma starou trilogii ve speciálně vydané kolekci kazet a novou trilogii ve speciální kolekci dvd (popř. nějakou jejich kombinaci), a SW je pro ně srdcovou záležitostí si dovolím akorát upozornit na web:http://starwarsblog.starwars.com/   A jak vypadá taková premiéra Star Wars ve 3D? Osobně nechápu, jak se mohlo stát že u nás byla premiéra od den dřív než všude na světě a to tedy 9.2.2012, ale tak snad si nebudeme stěžovat. Jako skalní fanoušek (rozumějte každý skalní fanoušek má doma aspoň dvě trika SW - nejlépe přímo od http://lucasfilm.com/, plakáty, postavičky a světelné meče) jsem se "vyzbrojila" svým tričkem, které mi stejně nebylo moc platné, protože v těch mrazech teď vládnou Ostravou, jsem na něm měla ještě dvě další hrubé vrstvy, které jsem nehodlala sundávat dříve, než to bylo nutné. Samotné promítání začínalo ve čtvrtek v devět večer, což je asi pro normální smrtelníky, kteří chodí na gymnázium nepřijatelné a proto jsme tam my čtyři byli nejmladší. Zbytek návštěvníku kina bych tipovala na vysokoškoláky (jedině). Kino bylo obsazené jenom z poloviny, za to otevřeně mohu říct, že jsem tak zajímavou skladbu návštěvníků ještě v kině nepotkala. Já osobně jsem alergická na páry, které spolu chodí do kina, nakoupí si spoustu jídla, a pak celý film buď hlasitě projí, nebo si hlasitě povídají, popř. jeden vykládá a doplňuje tomu druhému děj podle knihy, kterou četl popř. se mazlí v průběhu celého filmu nepříjemně hlasitým způsobem. Díky bohu na SW takové páry nebyli. Bylo to asi tím, že kluci nechali děvčata doma a kino tvořily převážně skupinky kluků obvykle tak v počtu od čtyř do šesti. - byli zde pánové se skládacími svítícími světelnými meči - velmi sympatičtí - řada mužů, kteří si co PĚT minut v kině dávali sklo (osobně nechápu jak si někdo může u sledování 3D filmu dávat v tak krátkých intervalech sklo, ale asi je to jiný level zážitku), za to z něho dělali aspoň teda kolečka, což osobně obdivuji - připomíná mi to vždy nápadně známou scénu z LOTR (víme) - byla zde skupina kluků, u kterých jeden z nich měl sebou přítelkyni (která film dle kontextu předtím nikdy neviděla :-( !!) a po kině prohlásila "nejlepší byli ty války se světelnými meči" a jeden z kamarádů jejího přítele naoplátku zařval přes celé kino "války? Bitch please!" - atd. atd. = celkově se mi hrozně líbila taková přátelská atmosféra mladého osazenstva kina, kterou očividně spojovala zapálenost pro SW, a kterou jsem v kině ještě nikdy nezažila - takové nevyslovené "patříme do jedné skupiny a asi byste byli fajn" - samotné převedení filmu do formátu 3D mne nadchlo mnohem více než jsem očekávala. Docela jistě jsem si totiž neuměla představit, jak se film, který nebyl natočen jako 3D dá převést do 3D tak, aby to opravdu vypadalo "prostorově". No a musím opět obdivovat všechny, kdo vynalézají tyto technologie, technologie samotné a v neposlední řadě ty, kteří rozumí "kilometrům" různých kódů. Film opravdu v některých chvílích vystupoval do prostoru, v některých scénách samozřejmě ne, a v jiných působily i původně počítačově vytvořené charaktery poněkud uměle, ale třeba takové závody kluzáků na Tatooinu jsou opravduluxusní podívanou, kterou by si nikdo neměl nechat ujít.   Závěrem: Ať už jste skalním fanouškem, osobou která viděla sérii jenom jednou, nebo je pro vás SW španělskou vesnicí, seberte dobrou partu přátel, vydejte se do prvního 3D kina, které se ve vašem okolí nachází a odměnte se. Takové pohodové příjemné kina je odměna, kterou by si jednou za čas měl dopřát každý z nás, ať už si najde jakoukoliv záminku. Pokud nejste ovšem jako já, a neodměňujete se takhle pravidelně jednou či dvakrát měsíčně. :)

Aneb Muži, kteří nenávidí ženy a Muži, kteří nenávidí ženy. Těm z vás, kteří aspoň zběžně sledují dění na filmové scéně, určitě nemusím tyhle filmy představovat. A za to jsem ráda.

Jedná se o filmy, které byly zpracovány podle knih Stiega Larssona. Tento švédský novinář a spisovatel věnoval část svého života dnes již světově známé trilogii Milénium. Jednotlivé díly se jmenují „Muži, kteří nenávidí ženy“, „Dívka, která si hrála s ohněm“ a „Dívka, která kopla do vosího hnízda“. Samotný Stieg pocházel z chudých poměrů a byl vychováván prarodiči. Nic z toho mu nezabránilo, sic velmi skromně, ale za to až „exoticky cestovat“ – procestoval mimo jiné Afriku. Byl také bojovníkem za demokracii, v rámci kterého vydával vlastní časopis a pomáhal iniciovat projekt „Stop rasismu“. Zemřel roku 2004 ve Stockholmu na infarkt, tedy úspěchu svého díla se již nedožil.

Knihy Milénia (všechny tři jsem opravdu četla, takže vím, o čem mluvím) se nevěnují zdánlivě jenom „hlavnímu příběhu“ ale nalezneme tu i mnohem víc. Od popisů Stockholmu a Švédska vůbec, přes poznání novinářského světa skrz redakce časopisu Milénia (odsud má také celá trilogie své jméno), mírného „představení hackerského světa“ až po jedinečné psychologické rozbory povah jednotlivých postav. Ale nebojte, knihy jsou velmi čtivé a tím, že se nevěnují pouze jednomu tématu, nedivím se, že velmi brzo získaly velkou základnu čtenářů.

Jediné co by mohlo některým čtenářům vadit, jsou docela podrobné popisy násilnických sexuálních scén.

Knihy sledují základní linii příběhu Lisbeth Salander, ale o tom někdy příště. Samotná kniha -  „Muži, kteří nenávidí ženy“ je věnována spíše spisovateli Michaeli Bloomkvistovi, které po zdánlivě nepravdivém článku o velmi bohatém koncernu má být zatčen a jít do vězení. Vyplatí pokutu, ale samotná kauza ohrozí celý jeho časopis Milénium, který ztratí na důvěryhodnosti. Dostává lukrativní nabídku od starého podnikatele Henrika Vagnera a tak se domlouvá se svoji kamarádkou, spolumajitelkou Milénia a zároveň jeho šéfredaktorkou Erikou a odjíždí na menší „velmi dobře placené prázdniny“. Zde má rok na to, aby napsal Henrikovi paměti. Jeho hlavním úkolem, je však objasnit zmizení Henriety Vagnerové. Celý příběh sleduje věhlasná hackerka, vystupující pod přezdívkou Wasp (vosa), která se do celého příběhu brzy zapojí. Na co přijdou, co se jim přihodí, na brutální sexuální scény atd. si přijďte sami ať už přečtením knih, nebo zhlédnutím filmu, už tak si myslím, že tímhle stručným úvodem Stiegovi celý příběh dosti „Znásilňuji“.

Knížky mi leží pěkně doma v poličce, ale myslím si, že dneska už není problém si je sehnat i v elektronické podobě. J

Ale k filmům.

První Muže, kteří již nenávidí ženy (dále jenom „Muže“) jsem viděla se svojí maminkou v létě 2010, tedy v době, kdy u nás trilogie byla téměř neznámá a film dávali ve velmi lukrativním čase – o půlnoci. Každopádně mužská část rodiny nebyla doma, a já jsem maminku přesvědčila, že si vyrazíme. My to máme s mamkou těžké, já patřím spíš mezi „klub náročného diváka“ a mamča si chodí do kina odpočinout. Takže mi něco málo přes dvě hodiny brutality, švédštiny, násilí atd. ještě asi měsíc vyčítala, zato já jsem ve tři ráno vesele hopkala pěšky domů, a myslela jsem na to, jak si zajdu koupit knížku.

Män som hatar kvinnor - 2009

http://www.youtube.com/watch?v=V3MC2d4aYAM&feature=player_embedded = v rámci SOPY, si prosím zajdete rovnou na youtube, a buďte vděčni Cinemo.cz J

·         Původní zpracování

·         Švédština

·         Noomi Rapace obsazena do role Lisbeth, obecně obsazení mnohem „autentičtější“

·         Příjemnější kulisy, prostředí, lokalizace Švédska = reálné místa ve Stockholmu stejně jako v knize…

·         Dobře zpracovaný vztah Lisbeth X Michael

·         Dobře zpracovaný vztah Michael a všechny ostatní ženy, se kterýma se ve filmu sbližuje

·         Dobře zpracovaná role Lisbeth

·         Drží se knihy

The Girl with the Dragon Tattoo – 2011

Když vyšla před nějakou dobou zpráva, že se Američané rozhodli také natočit tuto trilogii, přiznám se, že jsem byla velký skeptik. Jako znalec a milovník této trilogie, jsem se šla do kina spíš škodolibě podívat na to „jak moc to Amíci posrali“. Tentokrát jsem prozíravě sebou vzala kamaráda, který se dívá na Dextera, a o kterém jsem věděla, že mě za to kino nebude nenávidět. I když jídlo jsem prozíravě omezila pouze na kolu a tak doporučila i V.

Takže první se můžete kouknout zase na trailer:

http://www.youtube.com/watch?v=p21gITzN3J0&feature=player_embedded

·         Poté co Noomi Rapace odmítla hrát v další trilogii (a bylo jí to nabídnuto) s tím, že se chce věnovat už jiným projektům a nechce být s tímto projektem „na věky“ spojená, je do role Lisbeth obsazena jakási mi neznámá Rooney Mara. Potom co jsem se dívala na csfd jsem zjistila, že herečka mi vůbec není neznámá a hrála již jak v The Social Networku, tak v pohotovosti, a tímto také vzdávám hold Hollywoodským maskérům. Neumím se rozhodnout, jestli se mi herečka líbí nebo ne, ale svoji roli hraje výborně a něco na ní tedy bude.

·         Což se nedá říct o ostatním hercích, kteří ač hrají dobře, tak se mi do příběhu vůbec nehodí.

·         Film se moc nedrží knihy (což nemusí být mínus, pouze fakt).

·         Je zde rozpracována víc postava Lis. než Michaela, což opět neodpovídá knize, ale mi osobně to sympatizuje, protože další knihy se stejně věnují už jenom Lis. a Daniel Craig je zde opravdu příšerný

·         Lépe zpracovaná chata ve které následně žije M., ostatní kulisy horší

·         Přijde mi úsměvné, že všechny Švédské dokumenty jsou zpracovány anglicky (asi tak stejně jako když Taťána v Hollywoodské verzi Evžena Oněgina píše onen dopis v latince místo azbuky) :D

·         Velmi naturalisticky zpracované brutálnější sexuální scény

Ač jsem toho té Americké verzi snad vytkla hromadu a Švédské téměř nic, nakonec jsem musela uznat, že David Fincher nenatočil propadák. Jeho Muži mají určitě něco do sebe, a možná se mi líbí i malinko víc než původní verze, ale která je lepší, to nakonec říct nemůžu.