yvides

neumím (nebo nemůžu) správně přidat komentář, ale on mě tenhle film dost zaujal; připomněl mi tu správnou francouzskou klasiku kriminálek ze sedmdesátých let, Delona, Gabina, Lina Venturu ... je tu vše: příběh, který není stupidní (nebo se mi alespoň úplně stupidním nezdá, ale zas neznám pařížské podsvětí, tak nemůžu hodnotit, jak moc je to autentické), rozumná míra akce, správná dávka neukecanosti, atraktivní prostředí, sexy Benoit Magimel, nahota v míře, která není běžná (u chlapů i ženských), násilí, které působí autenticky (scéna znásilnění), pěkná auta ... prostě dobrý film. A podle hodnocení na CSFD asi i trochu nedoceněný - ale to je můj subjektivní dojem.

Porovnávám si v paměti dojmy z Karla II Stuarta v podání Času smyslnosti (1995) v podání Sama Neilla krátce po restauraci s jeho obrazem z druhé poloviny jeho vlády v podání Johna Malkoviche z Libertina (2004) a přemýšlím o šňůře příběhů z minulých stoletích navazujících v čase:

Král tančí (2000) z doby Ludvíka XIV., s krásou dvora, kterou se předposlednímu Stuartovi na anglickém trůnu nepodařilo nikdy předstihnout, epizodní příběh oslavujícího tragiku velkého kuchaře s plejádou hvězd Vatel (2000), Všechna jitra světa (1991) s nádhernými tóny violy da gamba a s příběhem Sainte Colombea, žáka Lullyho, o mnoho let starší, ale historicky navazující Až začne slavnost (1974) s báječným stvárněním hedonismu regenta Filipa Orleánského Philippem Noirete,