Vabr

Letošní ročník se nesl ve znamení opaků - na co jsme se s bráchou těšili, to nás nenadchlo, někdy až zklamalo. Naopak dokumenty, od kterých jsme měli nulová očekávání a brali je jako výplň v programu, nás vřele překvapily. 

Já:

Podruhé návštěvníkem a opět skvělé prostředí, milí lidé, kde se cítíte mezi svými (párkrát jsem se i s radostí zapojil do diskuze :))a hezká atmosféra, kterou jsem zatím na žádné jiné akci nezažil. Opět bylo na mě a bráchovi lovit jídlo, kde se dalo, takže hladovka sem tam proběhla a co se týče spánku, ten byl téměř minimální. Není se čemu divit, když jsme třeba denně zhlédli 6 dokumentů, z nichž každý trvá hodinu a půl. Proto jsme množství na poslední dva dny zredukovali a zanechali si zbytek snímků na Ji.hlavu online. To bude taktéž vykřičníkem do dalšího ročníku, abych nelítal ze sálu do sálu a někdy si dopřál více spánku. Fascinace (blok experimentálních dokumentů) jsem tentokrát tolik nenavštěvoval a připouštím, že to byla možná chyba, protože jeden jediný blok, který jsme navštívil, se řadil mezi to nejlepší, co jsem měl možnost vidět. Oproti tomu můj milovaný FAMU blok tolik nezabodoval. Letos o trochu slabší než minule, přesto nadmíru užité podzimní prázdniny.

Mé 3 topy:

Scalespace - Petr Salaba

Sedm zim v Teheránu - Steffi Niederzoll

100 ročních období - Giovanni Bucchieri

Moje nejoblíbenější vzpomínka:

Zapojení do diskuze u Olympijského mezičasu, kdy jsem vystoupil ze své komfortní zóny, převzal mikrofon a přidal dotaz. Přestože je to taková maličkost, mám z toho radost, a to i z dokumentu samotného, který mě donutil víc přemýšlet o dopadech Olympijských her.