claudel

Andrzej Zulawski representa para mí uno de los directores más peculiares. Hasta ahora he visto sólo dos de sus películas, cada una de ellas fue original e inusual. En algún lugar leí que sus películas siempre fueron recibidas de manera contradictoria en Polonia y es considerado un creador controvertido. Su película Posesión es difícil de valorar para mí, estoy pensando en ello, pero debo admitir que quizás no entendí completamente su significado, tengo varias interpretaciones, algunas de ellas están capturadas en los comentarios locales, sin embargo, creo que el director mismo probablemente lo sabe mejor. Isabelle Adjani demuestra una actuación fantástica, la escena del pasaje seguramente se grabará en la memoria de todos.

Así se budu opakovat, ale Woody Allen je genio. Půlnoc v Paříži jsem v krátkém časovém rozmezí viděl podruhé a po druhém zhlédnutí jsem si ji posunul do své osobní desítky. Dokonalé propojení přítomnosti a minulosti, o což se mnozí čeští i zahraniční tvůrci marně snaží, potvrzuje, že Woody má bohatou fantazii a bohatý všeobecný přehled, což vyžaduje rovněž od diváka. Pokud divákovi nic neříkají jména Fitzgerald, Steinová či Buńuel, nemá vůbec smysl, aby na tenhle film chodil do kina. A především chytne za srdce snílky a romantiky, kteří by se chtěli vrátit do dob minulých a plkat s Dalím o nosorožcích a rozteklých hodinách, diskutovat s Hemingwayem o smrti či se přít s Gaugainem, zda to bylo v Paříži lepší v 19. století nebo v renesanci. Nakonec však nejspíš všichni dospějí k podobnému závěru, jako hlavní hrdina. Woody na nás chrlí jeden vtip za druhým, především z úst Owena Wilsona, jenž podle mě je nejlepším ztělesněním postavy, kterou obvykle hraje sám Woody, jinými slovy je to nejlepší "NeWoody". Owen Wilson zkrátka předvedl nejlepší výkon své kariéry, za což si vysloužil mj. nominaci na Zlatý globus. Z celého srdce mu tu cenu přeji, jakož samozřejmě i Woodymu za režii a především za scénář. Ještě dlouho budu vzpomínat na vtípek o Kublajchanovi či vylévání srdce surrealistům. Bravo, bravo, bravo!

Cuento de hadas, que a diferencia del cuento de Navidad de Micimutr, me sorprendió muchísimo. Zdeněk Troška tuvo éxito esta vez al lograr despertar en mí al menos un poco la sensación de estar viendo un cuento clásico. František Němec imbatible, lástima que no tuviera más protagonismo, al igual que el propio infierno y los demonios en él.

Výborný německý snímek, který utáhnou v podstatě celou stopáž čtyři herci. Daniela Bruhla považuji za velký herecký a jazykový talent, na jeho výborné výkony jsem již zvyklý, Julii Jentsch jsem viděl poprvé a Stipa Ercega jsem si bohužel výrazně nezapamatoval v Baader Meinhof Komplex. Všichni tři však předvádějí přesvědčivé výkony, jejich postavy si postupně získávaly mé sympatie čím dál víc. Především mě strhla druhá půlka filmu, jež je vyplněna řadou diskusí a polemik a mírným milostným napětím. Pod mnoha názory ve snímku uvedenými bych se s chutí podepsal a nejvíce se mi líbí název v německém originále, jenž vystihuje i dnešní realitu v Evropě. Je to tak na čtyři a půl, za druhou půlku a sympatické hlavní představitele se přikláním směrem nahoru. Německá kinematografie opět boduje.

Aunque disfruto mucho leyendo, casi todos los géneros, especialmente thrillers y novelas policíacas, aún no he tenido el placer de conocer los exitosos libros de Michael Connelly. Estoy convencido de que la versión en papel será sin duda más extensa, sin embargo, la película fue filmada rápidamente, la trama fue hábilmente creada, no queda más que estar de acuerdo con el castor - su peinado también me llamó la atención.

Béčkový až céčkový horor, jenž mě ale neurazil ani nenudil, takže se na to dalo hodinu a půl dívat a občas se trošku bát. Scénář je však totálně provařený a podobnou zápletku jsme všichni něsčetněkrát viděli.

Con un cierto intervalo de tiempo quiero escribir un comentario y descubro que no recuerdo casi nada de la película Death Race, lo cual suena muy positivo a su favor. De hecho, cumplió su propósito: entretener, relajarse, descartar y olvidar. Sin embargo, también existen películas de acción que no se olvidan y se convierten en asuntos icónicos...

Syrový příběh, jenž na duši rozhodně nepohladí, přesto jsem si k oběma hlavním postavám během dlouhé stopáže vytvořil určité sympatie. Bezradnost a boj s vlastními démony Thea doslova ničí, Netti zase válčí s vlastní nevyrovnaností. Jejich nerozhodnost a nesmělost ve vztahu k tomu druhému působí komicky a dojemně. Ačkoli se mi tento film moc líbil, domnívám se, že by mu rozhodně slušelo zkrácení na 120 minut. Nijak by mu to neubralo na umělecké hodnotě a síle výpovědi.

Este film u mě navždy bude zaujímat zvláštní postavení, neboť jsem jej viděl v záhřebském Cinestar s chorvatskými titulky. Jelikož moje angličtina není nijak oslnivá, nezachytil jsem úplně vše, nicméně celkový smysl jsem pochopil a film mi svým tempem vyhovoval. Oba hlavní představitelé se podle mě svých rolí zhostili poměrně slušně a celková atmosféra filmu byla znepokojující. Udivilo mě tolik nízké hodnocení na čsfd.

Es para mí un buen tres y medio, no puedo formar una opinión adecuada sobre este thriller, crimen o parcialmente comedia. Mélanie Laurent en un papel no convencional, el camaleón Cornillac en una posición relativamente fácil de un policía rudo, que a veces tiene problemas con las reglas y un excelente Tchéky Karyo en un papel bastante típico para él. Es una extraña mezcla de tensión, música seria, una pizca de romance y un crimen frío. Y tal vez por eso esta mezcla de géneros creó una confusión en mi evaluación.