claudel

Visto durante Challenge Tour 2015: 30 días con el cine mundial. Película número 11 - Finlandia. Otra contribución del Tour para mí - gracias a algunas películas estoy ampliando mis horizontes, en este caso en particular, llenando vacíos en mi propio conocimiento sobre la guerra civil finlandesa. Esto realmente no lo aprendimos en la escuela secundaria en historia. Una película también puede servir para eso, gracias a Rozkaz pasaré los siguientes minutos buscando información sobre este triste capítulo de la historia finlandesa del siglo XX. La película en sí es literalmente "exquisita" en cuanto a su aspecto visual - se beneficia de escenarios hermosos, eso es obvio, pero la cámara es realmente impresionante. En cuanto a su contenido, la película es tan loca como todas las guerras que hayan tenido lugar en cualquier parte, incluyendo Finlandia. En la segunda mitad me sorprendió mucho, tal vez incluso impactado, pero en situaciones tensas las personas simplemente no se comportan de manera normal. Un gran punto a favor es la elección de los actores: la encantadora protagonista realmente me impactó teniendo en cuenta los horrores que tuvo que soportar, el actor principal era agradable a primera vista y sus acciones, salvo una, despertaron en mí una profunda simpatía, y el personaje del juez militar, psicológicamente complejo y a la vez misterioso, fue excelente en términos de actuación. Una experiencia artística muy intensa y me alegra haber podido ver esta película finlandesa, de las cuales no he visto muchas. Y es la segunda película en la que tuve la oportunidad de escuchar un fragmento de la Sinfonía No. 7 de Beethoven dentro de una semana. A los cineastas aparentemente les gusta su dramatismo.

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 10 - Palestina. Pro diváky, kteří straní Izraeli, bude film možná vyznívat spíše jednostanně. Diváci, kteří fandí Palestině, přimhouří občas oči a budou vesměs spokojeni. Diváci, kteří nestraní nikomu a o mezinárodní politiku se nezajímají, budou spokojeni rovněž, jelikož jde o slušný filmařský počin. Já mám jediný problém a to je ten, že jsem se na ten film díval na pětkrát a to ublíží každému hodnocení. Vždycky jsem si ho zapnul ve fázi velké unavenosti a nedostal jsem se dál než za deset minut. Jsou to ode mě tedy slabší čtyři hvězdičky, ale kdybych se na to podíval v kině na jeden zátah, možná bych šel i výše. Závěrečná scéna je umělecky pojatá nejlépe, jak to šlo.

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 9 - Rakousko. Tohle téma bylo zpracováno nesčetněkrát, určitě bychom v každé národní kinematografii nalezli několik snímků věnujících se nucené nebo dobrovolné prostituci. V tomto případě jde o tu "lepší" variantu. Dvě studentky se rozhodnou finančně si polepšit placeným sexem. Oceňuji, že režisérka nevybrala vyložené krásky modelkovského typu, ale dvě normální, pohledné herečky, kterým věříte, že by mohly studovat práva a dějiny umění. Co je naopak slabší, že film nejde příliš do hloubky (po francouzsku) anebo až na dřeň (po seversku), výsledný efekt je pak mírně rozplizlý, a tak nějak mi připadá, že film mizí do ztracena. A konec se mi nelíbil vůbec, přišel mi dost zmatený.

Visto durante el Challenge Tour 2015: 30 días con el cine mundial. Película número 8 - Rumania. Tengo un nuevo líder en la clasificación general. Sobre esta película ya lo sabía desde hace mucho tiempo, pero de alguna manera no pude verla por mucho tiempo hasta que la puse. Entiendo perfectamente por qué tuvo éxito en Francia, los franceses escuchan sobre estos temas. La atmósfera helada de una habitación de hotel y un dormitorio estudiantil en la Rumania socialista se me transmitió incluso en el calor del apartamento de Dejvice. Aunque es una historia íntima en la que no se dice demasiado aparte de la celebración familiar, en algunos momentos ni siquiera respiraba de la tensión. Literalmente, me impresionó la actuación de Anamarie Marinci y el repugnante y increíblemente frío Vlad Ivanov. No me sorprendería si estos actores recibieran ofertas a montones. Un espectáculo impresionante.

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 7 - Maďarsko. Příjemné překvapení z Maďarska, až jsem se při psaní komentáře zastyděl vzpomenuvši si na jednání Visegrádské čtyřky, na níž jsem velebil polské filmy a maďarské kolegyni suše sdělil, že kromě I. Szábó maďarská kinematografie za nic nestojí. Chameleon je moderní bajka s nádechem thrilleru o tom, že kdo s čím zachází, s tím taky schází. Celou dobu jsem byl napjatý, nenudil se a potěšil mě neamerický konec. Zasloužené čtyři hvězdičky.

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 6 - Estonsko. První třetina byla svižná, rychlá, měla správný náboj, druhá třetina se tak nějak zacyklila a třetí třetina už byla dost přepálená. Celkově z toho tedy vychází průměr. Estonsko tenhle film navíc nevystavuje zrovna pozitivní vizitku, kdyby se na něj díval lehkověrný divák, musí nabýt dojmu, že Estonsko je plné mladých kriminálníků, drogových dealerů, zneužívaných dětí, lehkých holek a rezignovaných dospělých. Můj druhý estonský film v životě a paprsek nadějě, aby člověk hledal jako jehlu v kupce sena. A mrzí mě, že jsem ani v jednom z obou filmů neviděl "Tři sestry".

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 5 - Chorvatsko. Zpočátku se Knězovy děti tvářily jako bláznivá balkánská komedie, pak z toho byla málem tragédie a v konečném výsledku překombinovaná a ztřeštěná tragikomedie. Tento film mi vůbec nesednul, a i když se chorvatsko-srbský souboj v mojí Tour nedá žánrově srovnávat, Srbové mě svojí syrovostí oslovili víc.

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 4 - Brasil. Po islandském zklamání jsem si musel spravit chuť, proto jsem vsadil na jistotu. Elitní jednotku jsem chtěl hodně dlouho vidět a díky Tour jsem se k ní konečně dostal. Drsný příběh z Ria, jenž nám bez přiklášování nabízí pohled na každodenní realitu, v níž se nestíhají počítat zdrogovaní, zranění a mrtví. Wagner Moura je ve své roli naprosto špičkový. Díky Tour si taky mohu v duchu přemítat nad tím, do kterých států, jež jsem si vybral, bych se i rád podíval, případně bych tam rád nějakou dobu žil. O Brasilii, konkrétně Riu to druhé rozhodně neplatí a to první není v dohledné době na programu dne.

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 3 - Island. První zklamání během Tour se dostavilo poměrně brzy. Ujetý film s nesympatickým hlavním hrdinou, jenž tápe ve svém životě, především v jeho milostné složce. Nudil jsem se docela dost, vtipné si vybavím snad jen dvě hlášky. Aspoň, že na tu Victorii Abril se příjemně dívá. Kormákur mě více oslovuje se svými krimi a akčňáky, ale beru to tak, že každý nějak musí začínat a jako debut to zase vyložený propadák není.

Uno de los mejores películas de la década de los noventa y yo la vi hasta el año 2015. Sin embargo, estoy casi seguro de que no la habría percibido en tantos contextos como ahora en 1996. Jiří Schmitzer realiza una actuación magistral y recibió su merecido León: la escena con comida de contrabando quedará inolvidable para mí. Me llamó la atención que en la película aparecen varios actores claramente cómicos (Šteindler, Krampol, Vladyka) y la película no pierde nada con ello, todo lo contrario. Y no puedo dejar de mencionar la parte musical: la sinfonía N.º 7 de Beethoven todavía suena en mis oídos. Solo la había asociado anteriormente con la película Ony, que es completamente diferente. Bravo, Sr. Bočan y Sr. Stránský.