Místa

I got used to the suffocating stillness of the plot, in which actors recite all the dialogue like a Sunday poetry hour, maybe right up to the night visit to the forest. At that moment, I understood how quickly this timid stumbling through life can change the mood and finally managed to believe in it. Pushing it to a finish succeeds only halfway (mainly because of the presence of four different possible endings), but my sympathies remain relatively strong. Sending such an anti-theatrical morsel to a domestic audience is simply courageous. (16.09.2014)

Places is said to provoke viewer speculation about what it was all about. We should appreciate Robert Nebřenský’s complexly drawn character. Yes, that is a possibility. I don't want to argue about all the works of Radim Špaček, but among all the forms of contemporary Czech film, Places is for me the representative of what I miss the most. I, therefore, have no interest in speculation and I already had a problem with Nebřenský's "realistic" acting in Tobruk. (13.05.2015)

Ze začátku se mi Místa hodně líbíla, ale měl jsem pocit, že není úplně jasné, kam a proč směřují, což se bohužel zvláště v poslední půlhodině beze zbytku naplnilo. Je to škoda, protože atmosféra, hudba a (budu se zase opakovat) vynikající Jan Cina, potvrzují obrovský potenciál. Možná kdyby tvůrci film na nějaký rok, dva nechali uzrát, a pak se k námětu vrátili s čistou hlavou, mohl vzniknout značně přepracovaný, ale něco sdělující film. Takhle zůstává v divákovi zmatenost, rozpolcenost a velký otazník v hlavě - co jsem to vlastně viděl a o čem ten film vůbec byl?! (28.10.2019)